yeah, you may be good looking but you're not a piece of art...

29. dubna 2016 v 19:08 | daisy |  just listen
Další část mého života je za mnou. Čtyři roky na gymplu jsou ukončeny jako mávnutím kouzelného proutku... a před námi "už" jen přijímačky a maturita. Kill me now.
Čas mě vždy děsil svou nepředvídatelnou předvídatelností. Je to zvláštní, jak některé chvíle připomínají sekundy a jiné se zdají být nekonečné, skoro jako by se zastavil čas. Minulý rok touto dobou jsme se pomalu chystali k moři. Poslední pořádný gymplácký výlet. Jako by to bylo včera. Moře, běh, zmrzlina, slunce, vlny, vítr, běh, jóga, noční debaty, moje holky ♥. A najednou bylo po všem. Přišly prázdniny a zase odešly. Přišlo září a čas se táhl neuvěřitelně pomalu. A pak najednou z ničeho nic - BUM. Leden, únor, březen a duben - všechny tyto měsíce prolétly mým životem stejně rychle jako krajina, kterou pozorujete z okna rychlíku.
A teď je to tady, Už to není za dva roky. Ani za rok. Ani za půl. Přijímačky jsou zítra. Písemné jsou příští týden. Ústní koncem května. Naplno mne udeřila ona nevyhnutelnost a vědomí, že tohle je konec. Moje čtyřletá jistota vzala za své. Každý den už nebudu vídat ty stejné lidi, co poslední čtyři roky. Je konec společným přestávkám a řešením těch nejabsurdnějších věcí. Začátek konce. Konec něčeho, co kdysi bylo začátkem. Nový start. Koloběh života.
Gympl mi dal hodně. A taky mi dnešek pomohl uvědomit si jednu věc - není správné se bát. Není správné zůstávat ve své komfortní zóně, jakkoliv snadné to je. Kdybych se nebála tolika věcí, vše by mohlo být jinak. Mohla bych si víc užívat. Mohla bych být šťastnějí. Nebojte se toho. Žijte.

daisy
(která stále věří, že
tohle je sen, ze kterého
se brzy probudí a zjistí,
že je ve třeťáku)
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama